V našem zařízení využíváme zejména principy kognitivně-behaviorálního terapeutického přístupu (KBT). Kognitivně-behaviorální psychoterapie jako vědecky podložený způsob práce představuje jasný a srozumitelný postup na cestě k vyjasnění potíží, porozumění sobě samému a realizaci možných řešení na cestě k lepšímu životu. Je to ucelený biopsychologický přístup, který zohledňuje individualitu každého člověka a zároveň umožňuje účelně dosáhnout stanovených cílů.

Kognitivně-behaviorální psychoterapie (KBT)

Kognitivně-behaviorální psychoterapie je účinný, empirický přístup založený na důkazech. Výsledky nespočtu výzkumných studií na mnoha klientech (např. Roffman, Marci, Click, Dougherty, & Rauch, 2005; Craighead, Hart, Wilcoxon Craighead, & Ilardi, 2002; Chambless & Ollendick, 2001; a další) poukazují na jasné důkazy o efektivitě kognitivně-behaviorálního přístupu.

KBT jako terapeutický směr se začala vyvíjet od 50. let 20. století. Aktuálně mluvíme o tzv. třetí vlně KBT, která integruje prvky mnoha terapeutických směrů podle individuálních potřeb daného klienta (patří sem např. DBT, ACT, všímavost, apod.).

Mezi základní rysy KBT patří:

KBT je cílená, tj. dává důraz na zakázku (tj. potíž, problém), se kterou klient přichází a na které chce pracovat. Terapeut se s klientem vždy domlouvá, na čem chce pracovat, jaký je jeho cíl.

Atmosféra týmové spolupráce, společné zkoumání problému, vytváření a ověřování hypotéz. Klient je odborníkem na vlastní potíže a problémy, psychoterapeut je expert na duševní poruchy a terapeutické metody.

Zaměřuje sena konkrétní jasně definované problémy

Stanovuje si konkrétní funkční cíle

Pracuje metodou loupání cibule – od potíží, které je jednoduše vidět ihned až po hloubější zdroje v minulosti.

Zaměřuje se na jádrová přesvědčení, která zásadně ovlivňují přisuzování významů událostem a situacím a ovlivňují naše prožívání a jednání.

Cílem je samostatnost a spokojenost klienta.